Narcis a Goldmund

Blurb

Narcis a Goldmund je román německo-švýcarského spisovatele Hermanna Hesseho, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1946.
V románu s námětem ze středověku a s nepřehlédnutelným novoromantickým laděním se Hermann Hesse zabývá problémem harmonizace pudových a duchovních stránek lidské bytosti. Ústřední dvojice postav této knihy, mnich Narcis a umělecky nadaný Goldmund, symbolizuje základní antinomii Hessova díla: protiklad člověka duchovního a člověka smyslového, protiklad etického a estetického, protiklad ducha a těla. I když by se postoje asketika a umělce mohly zdát nesmiřitelnými a navzájem nepochopitelnými, Narcis a Goldmund nás přesvědčují o naprostém opaku. Dokazují, že duch nemůže žít bez těla a tělo bez ducha stejně jako svět potřebuje umělce i myslitele.
Ve své knize popisuje Hesse silné citové pouto mezi pohledným osiřelým mladíkem Goldmundem, kterého otec předurčil ke kněžství, a vynikajícím zbožným myslitelem Narcisem. Narcis se snaží Goldmundovi otevřít oči a dokázat mu, že život mnicha není nic pro něj. Připomíná proto Goldmundovi jeho matku, která bývala kočovnou tanečnicí a utekla od jeho despotického otce.