Tři dialogy mezi Hyladem a Filonoem

Blurb

Tři dialogy mezi Hyladem a Filonoem jsou jedno ze stěžejních filosofických děl irského myslitele a teologa George Berkeleyho, vzniklé v roce 1713.
Berkeley v něm prezentuje své ústřední filosofické názory po vzoru antických filosofů formou dialogu mezi dvěma postavami, Filonoem, který reprezentuje Berkeleyho samotného a Hyladem, který reprezentuje soudobé filosofy. Autor uvádí, že jeho hlavním cílem je „dokázat pravdivost a dokonalost lidského poznání, nehmotnou povahu duše a bezprostřední prozřetelnost Boží proti skeptikům a ateistům“.
V prvním dialogu přesvědčuje Filonús Hylada o neexistenci hmoty, kterou vnímáme pouze smysly. Všechny vlastnosti hmotných věcí a tudíž i hmotné věci samy existují podle Filonúa pouze jako vjemy v mysli jednotlivce a jejich hmotné podstaty vůbec neexistují.
V druhém dialogu rozvíjí svou teorii aplikací na teologii a podává důkaz existence Boží - protože smyslové věci existují, musí existovat jejich univerzální vnímatel; „smyslové věci skutečně existují, a pokud skutečně existují, jsou nutně vnímány nekonečnou myslí, tudíž existuje nekonečná mysl čili Bůh“.